Pohonné jednotky

Obecně lze rozlišit několik druhů pohonných jednotek, jako jsou spalovací motory (např. benzinové, naftové), elektromotory, parní turbíny, spalovací turbíny a další. V každé z těchto pohonných jednotek dochází ke tření v různých částech.

Spalovací motory, jako jsou benzinové a naftové motory, mají obvykle písty, klikové hřídele a vačkové hřídele, na kterých dochází ke tření mezi písty a stěnami válců, mezi písty a klikovými hřídeli a mezi vačkovými hřídeli a ventily. Tření v těchto částech může způsobit opotřebení a ztrátu výkonu.

Elektromotory mají obvykle ložiska, kde dochází ke tření mezi rotujícími a statickými částmi. Tření v ložiscích může způsobit opotřebení ložisek a zhoršení účinnosti elektromotoru.

Parní turbíny mají lopatky, na kterých dochází ke tření mezi lopatkami a parou. Tření může způsobit opotřebení lopatek a snížení účinnosti turbíny.

Spalovací turbíny mají také lopatky, na kterých dochází ke tření mezi lopatkami a horkými plyny. Tření může způsobit opotřebení lopatek a snížení účinnosti turbíny.

Převodovky a rozvodovky jsou součástí pohonné jednotky, přesněji řečeno se jedná o součásti převodového systému, který se nachází mezi motorem a hnacími koly vozidla. Převodovky slouží ke změně převodního poměru mezi motorem a hnacími koly a rozvodovky umožňují přepínání mezi různými režimy přenosu hnacího momentu.

U spalovacích motorů je třeba rozlišovat mezi motory vznětovými a zážehovými.

Vznětové motory (diesel) se od zážehových (benzínových aj.) motorů liší v několika důležitých aspektech z hlediska tření. Zde jsou některé z těchto rozdílů:

  1. Spalovací cyklus: Vznětové motory mají jiný spalovací cyklus než zážehové motory. V zážehových (např. benzínových) motorech se palivo smísí s vzduchem a vznítí se jiskrou zapalovací svíčky, zatímco vznětové (diesel) motory používají vyšší kompresní poměr k zahřátí směsi paliva a vzduchu natolik, že dojde k samovznícení. Tento rozdíl vede k odlišnému chování motorů v různých podmínkách a také ke specifickým problémům týkajícím se tření.
    Vznětové motory mají proto vyšší tlak a teplotu v válcích, což vede k většímu opotřebení částí motoru, jako jsou písty, ventily a trysky. To zároveň může vést k vzniku vibrací a hluku a mít negativní dopad na celkovou životnost motoru.

  2. Vstřikování paliva: Vznětové motory mají obvykle vysokotlaké vstřikování paliva, které vytváří vysoký tlak v tryskách a umožňuje vstřikovat palivo do komory hoření s velmi vysokou přesností. Tento proces vytváří také specifické otěrové síly na těsněních vstřikovačů a může být problematický při špatně vyrobených nebo špatně instalovaných dílech.

  3. Tlumiče vibrací: Vzhledem k vysokým tlakům a teplotám vznikajícím v komoře spalování mají vznětové motory obvykle mnohem větší vibrace než zážehové motory. Tyto vibrace mohou být škodlivé pro některé části motoru, jako jsou třeba ložiska, a proto se obvykle používají tlumiče vibrací k minimalizaci jejich dopadu.

  4. Olejový systém: Vzhledem k vyššímu kompresnímu poměru a teplotám v komoře spalování mají vznětové motory obvykle mnohem vyšší teplotu spalin a mohou vytvářet větší množství sazí a kyselin, které mohou znečistit olejový systém. Proto jsou vznětové motory vybaveny speciálními filtry na částice a jinými systémy pro čištění spalin, aby minimalizovaly tento problém.

Tření - tribotechnika kolem nás