Problematikou tření se zabývá vědní obor tribologie. Praktické uplatnění poznatků tribologie reprezentuje obor tribotechnika, který se zabývá aplikovaným studiem tření, opotřebení a mazání pohyblivých dílů v různých strojích a zařízeních. Hlavním cílem tribotechniky je minimalizovat nebo eliminovat opotřebení a poruchy, což v konečném důsledku přináší ekonomické výhody a zvyšuje spolehlivost zařízení.

Tribotechnika má široké uplatnění v průmyslových odvětvích, jako jsou například automobilový průmysl, letecký průmysl, energetika, výroba a zpracování kovů, potravinářský průmysl, farmacie a další. V každé z těchto oblastí může být tribologie klíčovým faktorem pro dosažení vyšší účinnosti a spolehlivosti zařízení, snížení nákladů na údržbu a prodloužení jejich životnosti.

Tribotechnika umožňuje optimalizovat konstrukci a provoz strojů a zařízení tak, aby se minimalizovaly ztráty energie v důsledku tření a opotřebení. To může vést k významným úsporám energie, což zase přispívá k ochraně životního prostředí a snižování nákladů na provoz průmyslových zařízení.

Praktický význam tribotechniky tak spočívá v optimalizaci technologií v různých průmyslových odvětvích, což přináší ekonomické i ekologické výhody.

Velmi úzký je vztah tribotechniky a úspor energie. Tření a opotřebení jsou často spojeny s neefektivním využitím energie. Například v automobilovém průmyslu se snižováním tření a opotřebení motoru zvyšuje jeho účinnost a snižují se emise škodlivých látek do ovzduší.

Aplikováním tribotechniky lze dosáhnout významných ekonomických a energetických úspor a to různými způsoby, záleží vždy na konkrétní aplikaci a situaci:

• Snížení tření a opotřebení strojů může vést k prodloužení životnosti a intervalů údržby, což snižuje náklady na opravy a výrobu náhradních dílů. Například v automobilovém průmyslu může použití tribologických aditiv vést k úspoře nákladů na motorové oleje a současně prodloužit intervaly výměny.

• Snížení tření může také vést k úsporám energie v důsledku menších ztrát v převodovkách a jiných mechanických součástech. Například, v dopravních systémech mohou aditiva snižovat tření mezi kolejnicemi a koly vlaku, čímž se snižují energetické náklady na pohyb vlaku.

• Použití nových tribologických materiálů, jako jsou keramické ložiska, může vést k lepší účinnosti strojů a zařízení díky menšímu tření a snížení ztrát v důsledku tepelného záření. Například, v leteckém průmyslu mohou být keramické ložiska použity pro snížení hmotnosti a zvýšení účinnosti letadel.

• Výzkum v oblasti tribotechniky může také vést k inovacím a vývoji nových technologií s lepší účinností a nižšími náklady. Například, v oblasti větrných elektráren mohou být použity nové tribologické materiály pro snížení opotřebení ložisek a snížení nákladů na údržbu.